Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Všechno má svůj konec. Supporti dohráli svou poslední písničku, hudební večer a noc skončila a nám nezbylo nic jiného, než se zvednout, sbalit deky a opustit krásný areál rožnovského Amfiteátru na Stráni. 
            V duchu jsem si říkala, že jestli bude příští rok stejně silně zastoupený, tak se sem určitě vrátím.
            Do kempu to nebylo daleko, přestože bylo už půl druhé ráno, nebyli jsme ospalí.
           „Nedáme lahvinku?“ navrhl Martin,  „něco se u mě najde…“                 
           „A já donesu druhou..“ chytil se hned Jirka a odbíhal pryč.
 
My tři zatím došli k Martinově chatě. 
               „Jdu něco nachystat,“ řekl, sotva jsme byli uvnitř a odešel do kuchyňky.

Petra mě chytla za ruku a stáhla na sedačku.
              „Něco chystají, jen nevím co…,“ vyhrkla potichu.
              „Jak to víš?“
              „Jirka se odpoledne vytratil a když jsem šla na záchod, viděla jsem ho mluvit tady, u chaty s Martinem. Neviděli mě, ale když se vrátil, zeptala jsem se ho, kde byl tak dlouho. A víš co mi řekl?“
              „No to teda nevím…“
              „Řekl, že mu volal táta, ale když jsem se ptala, co bylo tak důležitého, nedokázal odpovědět! Je jasný, že si to narychlo vymyslel!“

              „Musím na záchod,“ rychle jsem vyhrkla, protože se právě otevřely dveře a Martin nesl skleničky a láhev červeného. Po chvíli, když jsem se vrátila, byla Petra opět v pokoji sama.

              „Ptal se tě Jirka na něco ohledně té noci?“ zajímalo mě.
              „Ne a to je taky divný. Jen po cestě prohodil něco o „ pěkně vzrušující scéně „. A Martin?“
              „Taky nic…“ povzdychla jsem.
Odmlčely jsme se obě, přemýšlejíc, co se děje.

Tak nás našel Jirka, přicházející s druhou lahví.
              „No snad tu nespíte?“ zahlaholil, „Martin je vedle?“
              „Nespíme, jen je nám trochu chladno. A jo, je vedle.“ Odsekla jsem trochu příkře.
              „Tak si skočte pod sprchu, ta Vás rozehřeje!“ přešel mou příkrou větu dvojsmyslně Jirka a rozjařeně se taky vydal do kuchyňky.

              „Půjdeš?" zeptala jsem se Petry, „třeba nás tam něco napadne…"
Pustila jsem vodu a zalezly jsme si obě do vany, každá na jeden konec. Zavřela jsem oči, opřela hlavu o zeď a vychutnávala a vstřebávala to teplo.
              „Koukám, že by to chtělo holení," špitla Petra, prohlížejíce si tělo.
              „U mě taky, ale nic tu nemám," povzdechla jsem si.
              „Ale, ale, vypadá to, že dámy budou potřebovat naši pomoc?!?"

              Ani jedna jsme si nevšimla, že kluci si otevřeli dveře, za kterými čekali na vhodnou příležitost. Trička i kalhoty měli dole, jen ručníky kolem pasu zakrývaly to nejnutnější.
              Obě jsme automaticky překřížily ruce přes prsa, já před Jirkou, Petra před Martinem.
To už však stáli před námi, v rukou rozevřené osušky a čekali až vylezeme ven. Zvedla jsem se první, Martin mě zabalil, objal a sušil tělo. Přitisknul mě ještě víc k sobě.

              „Neboj se, tohle se ti bude líbit, slibuji," zašeptal do ucha a políbil mě.

              To už i Petra lezla z vany, stejně jako já, byla hned zabalena a osušena. Jirka odběhl vedle za roh a vrátil se s dvěmi plastovými židlemi, zatímco Martin, otočený zády, něco štrachal v malé skříňce u umyvadla.

              „Tak račte, udělejte si pohodlí…" vyzval nás Jirka a postavil židle vedle sebe.
Stále zabalené v osuškách jsme se obě posadily.

              „Podíváme se, co vám chybí, …nebo vlastně přebývá?" přistoupil k nám i Martin. Držel v ruce holící gel a dva jednorázové strojky. Jeden podal Jirkovi, který mezitím na zem postavil menší lavor s vodou.

              Martin přistoupil ke mně, s pohledem upřeným mi do očí, rozhalil osušku. Zůstala jsem na ní sedět, mé tělo bylo teď  vystaveno nejen jeho očím. Stejně tak i Petra byla odhalena. Začalo mě to vzrušovat.
              Na Martinův pokyn jsem se posadila blíž k okraji židle a pohodlně se opřela. Rozevřel mé nohy co nejvíce od sebe.

              „Není to tak hrozné," slyším Jirku.
              „Ale nějaké úpravy to bude chtít…" Martin mu přizvukuje. 

              Vytlačuje si gel do dlaně a zlehka jej nanáší po buchtičce. Opřená zavírám oči, připravena si tohle opravdu vychutnat. Cítím, jak krouživým pohybem pečlivě, možná až příliš pečlivě, roztírá gel do každého sebemenšího zákoutí. Jak bere holítko, jezdí s ním místo vedle místa, po trojúhelníku v klíně. Každým pohybem se přibližuje k samovolně se otvírající štěrbince. Cítím prsty, jak jemně rozevírají závojíčky, opatrně po nich přejíždí. Občas se při pohybu "snad nechtěně" dotkne perličky. 

              Z úst mi uniká tiché zaúpění. Nedá se to vydržet. Držím se madel židle, rychle dýchám. Přestávám vnímat okolí, soustředím se jen na svůj orgasmus. 

              Martin asi vidí, co to se mnou dělá, dvěma prsty proniká do pulsující dírky, přidává i třetí. Nejdřív ji jen projíždí, ale ve chvíli, kdy jej sevřu nejsilnějším stahem, zůstává uvnitř a jen zlehka se tam pohybuje. Už zná mé tělo a ví, že v tomto stavu mě udrží hodně dlouho. Vlastně dokud nepřestane pohybovat prsty a nevytáhne je ven.

              Kroutím se na židli a prosím o smilování, prosím, ať už to skončí.
              Naštěstí má ještě nedodělanou práci a noc před sebou. Pomalu ze mě prsty vytáhne, ruku má celou zmáčenou od kropící kundičky. Ta, když je v klidu, se už ztišuje. Stahy odeznívají. Vedle sebe teď slyším vzdychající Petru, které Jirka ještě stále projíždí tůňku.

              Martin mě nechává ještě chvíli vydechnout, ale pak se znovu pouští do přerušené práce. Dotýká se však už jen míst, kde nehrozí možnost výbuchu. I přesto mi k zadečku stéká malý potůček.

              Už to netrvá dlouho, za chvíli je hotový. Ještě zběžná kontrola, přejetí místeček dlaní, zda je vše, jak má být. Pomáhá mi do vany, kde mi pod sprchou oplachuje kačenku vodou. I vedle už Jirka končí. Osušky jsou v místě, kde jsme na nich seděly, celé mokré a to nejen od vody. Martin mi podává ruku, abych na mokré podlaze neuklouzla.

              Sotva jsem venku z vany, přitahuji si ho k sobě. Zatáhla jsem za cíp ručníku a nechala jej spadnout. Klekám a beru si mezi rty jeho sametově lesklý žalud, jednou rukou jej chytám za zadek a zatímco druhá lechtá kulky. Je už hodně nadržený a vzrušený, vše bude asi jen otázkou okamžiku. 

              Než párkrát přejedu jazykem po uzdičce a zajedu ke kořeni, chytá mou hlavu a přiráží. Sevřu jej do dlaně, stisknu a usměrňuji jeho pohyby. Moc si nepomůžu, už dlouho držel touhu pod zámkem. Ještě párkrát přiraží a stříká.

              Čekala jsem to, byla připravená na tu rychlost, ale ne už na takové množství. Malá trocha mi protekla koutky úst. Martin se sklání, aby těch pár kapek slíbal sám.

              Odcházíme vedle do místnosti a hodíme na sebe jen delší trička.
Martin rozdělává víno a sotva jej stačí rozlít do sklenic, přidává se k nám už i Petra s Jirkou.     Posadí se naproti nám, popíjíme a jen tak kecáme.

              Opřela jsem se o Martina, který toho hned využil. Ruku, kterou měl  za mými zády, prostrčil otvorem v rukávu a laskal mé prso a bradavku. Byl to příjemný pocit a ze začátku jsem tomu nevěnovala pozornost a bavila se dál. Když však odhrnul tričko z klína a zajel mi mezi stehna rukou, přestala jsem se soustředit na okolí. Otočila jsem hlavou a vášnivě se s Martinem líbala.

              Najednou mi někdo roztáhl kolena, odsunul ruku, která mě laskala  a přisál se k lasturce. Podle rozprostřených vlasů, to byla Petra. Jazykem pronikla na poštěváček, sála a kmitala po té fazolce a prsty kroužila po ústí dírky. Zavzdychala jsem nad tím nádherným pocitem.

              „Líbí…?" zašeptal mi do ucha Martin.
              „ Mhmmm…," plně jsem si užívala všeho toho laskání.
              „A nepůjdeme vedle? Na postel?"
              „Hmmm…. jo…

 

Kemp úvod

Zpět na autory

další díly

1  2  3  5  7  8

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář