Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cítím jak se klepu, ne to se mnou někdo třese, a teď už slyším i Marcelu jak šeptá, Petro, Petro, vstávej , něco se děje! Posadím se na posteli, a zaposlouchám se do ticha. Podlouhlým zamřížovaným oknem jsou vidět kmeny stromů na zahradě a výsek modré oblohy. Do ticha jsou slyšet kroky a cinkot klíčů. Instinktivně chytím Marcelku za ruku. Dveře se otevírají a dovnitř vchází Olga. Táhne sebou větší proutěný koš, ze kterého beze slova vyndává balenou vodu, housky, máslo, plastový nůž, naše kabelky, a kosmetický kufřík. Tak panenky, přeruší ticho její břitký hlas, za hodinu si pro vás přijdu! A ať máte pěkně zmalované ksichty! Když to nepůjde dobrovolně, tak vám je zmaluju tímhle! Bleskovým pohybem vytrhla tonfu a praštila s ní do stolu. Tak už se děvky rozhýbejte, ať z vás mají hoši radost! Otočila se, zabouchla za sebou dveře, a pak už byl slyšet jen rachot klíče.

Vstávám s postele, a prohlížím si věci na stole. Naše kabelky! Beru tu svoji do rukou, a natáčím se zády ke kameře. Opatrně ji otevírám a ….samozřejmě, mobil je pryč. Naši únosci jsou přeci jenom důslední. Naznačuji Marcele, ať i ona zkontroluje obsah své kabelky. Marně, i ona postrádá svůj mobil. V kosmetickém kufříku bylo od kartáče na vlasy, přes vše potřebné pro dokonalý vzhled, zrcátka, až po papírové kapesníčky. Chtělo se mi na záchod, tak jsem se rozhodla, udělat svoji ranní hygienu. Marcelka následovala mého příkladu, a potom jsme obě usedly ke stolu. Petro, tak co uděláme? Já bych se nerada nechala zmlátit! Marcelka mluvila pořád nějak instinktivně šeptem. No podívej, odpovídám taky raději šeptem, když shrneme situaci, tak pro výkupné nás neunesli. Asi to bude nějaká skupina co unáší a prodává holky. Ale jací kluci z nás mají mít radost? Podívej, nebudeme je raději provokovat. Přitahuji si k sobě kufřík, a vyndávám jeho obsah na stůl. I Marcela asi pochopila, že vzdor by byl marný, a začala se postupně zkrášlovat.

Když jsme byly již hotovy, zarachotil klíč, a dovnitř vtrhla Olga. Hodila na stůl dvě krabičky. Toto si oblékněte, a ty svoje držky si ještě víc obtáhněte! Zařvala na nás, a zabouchla dveře. Vzala jsem krabičku do ruky. Byly to černé síťované samodržící punčochy. Tak to bylo zlé, teď už začínaly moje nejčernější obavy dostávat reálný rozměr. Musím si sundat punčocháče! To znamená jediné, usnadnit někomu přístup k mému tělu! Zmocňuje se mě panika, ale poslouchám jako robot. Marcelka je na tom podobně, protože její vzhled, po opravách, již začíná připomínat kabaretní štětku. I když se mi slzy bezmocnosti derou do očí, upravuji taky svůj vzhled. Sundávám si botičky, punčocháče, a natahuji si ty punčochy. Jdou vytáhnout až úplně do rozkroku, a mají trojitý fixační pásek, který je pevně drží na mých stehnech. Upravuji si sukni, ale i tak mám pocit, jako když mám holý celý zadeček. Obouvám si botičky a stoupám si vedle Marcely, která je už taky připravená. Ta mrcha nás snad sleduje na té kameře! Okamžitě se otevírají dveře, a Olga nám tonfou kyne, že máme jít. Vycházíme na chodbu. Na jednom konci jsou schody po kterých jsme včera přišly, a na druhém vidím otevřené dveře do zahrady. Tak teď a nebo nikdy! Prudce se otáčím na Olgu, a chci do ní strčit. Ta ženská má ale reflexy jako had! Tonfou mě sekne pod koleno, a následuje úder do hlavy. Na chvíli se mi zatmí před očima.. Tak děvko, to už nikdy nezkoušej! Nemáte mít na sobě modřiny, ale já tě ztluču do hlavy, a pod vlasy se ti nikdo koukat nebude! Tak a teď koukejte mazat! Strká nás před sebou směrem ke schodům. Je proti nám ve výhodě, protože my na těch našich podpatkách, jsme rádi když jdeme, natož abychom utíkaly! Nahoře v chodbě jsou otevřeny dvoje dveře. Olga do jedněch strká Marcelu a do druhých mě.

Značnou část místnosti zabírá velká postel, která je nasvícena reflektory. V rohu stojí jeden z těch přičmoudlíků s velkou kamerou v ruce, a vedle něj stojí Oman. Největší šok mám ale z obnaženého chlápka, který má na sobě pouze tygrované tanga, a opírá se nohou o postel. Svoje nejlepší roky má již hodně za sebou, a tak se to snaží dohánět vyholenou hlavou, tetováním a náušnicí v uchu. Od minuty by mohl hrát nějakého úchyla v hororu. Co mě ale šokuje, je fakt, že jeho nástroj je dost viditelně připraven k akci. Zůstávám stát, a šokovaně na něj zírám. Ne, ne, to nemůže být pravda! Tak děvko, slyším hlas Omana který ke mně doléhá jako ve zlém snu, teď si užiješ a zadarmo! Nemysli si, že budeš žvanit nějaké blbosti, protože zvuk budeme dabovat později! Tak kamera, akce, a jedem!

Nechápavě hledím na Omana. Ten chlap, co stojí u postele, mě ale chytá za rameno, otáčí mě k sobě tak, že stojím zády k posteli, a dává mi silnou facku na tvář, a pak ještě jednu z druhé strany, až padám na postel. Jestli teda něco ovládá, tak fackování mu jde fakt skvěle. Vůbec si nedokážu srovnat myšlenky co se vlastně se mnou děje. Jenom cítím, jak mi po tvářích stékají slzy bezmocnosti a vzteku. Vrhá se na mě, otáčí mě na břicho, jednou rukou mě chytá za vlasy, a táhne mi hlavu dozadu. Strašně to bolí. Klečí na mě, a cuká mi s vlasy. Tak děvko, teď budeš dělat co ti řeknu, řve na mě, nebo tě tady utluču! Odhrnuje mi sukničku ze zadečku, a jediným škubnutím mi trhá moje krajkované kalhotky. Roztahuje mi nohy, kleká si za mě, a rukou kterou mi zasunul pod břicho, mě škubnutím zvedl do kleku. Jako v mlze vnímám kameramana, který křičí radostí a skáče kolem nás. Chlap pokračuje v devastaci mého oblečení, strhnul mi top pod prsa i s podprsenkou. Hele, ona ta kráva má vlastní kozy! Zaber to, huláká na kameramana. A potom přichází moje největší ponížení, jaké jsem kdy zažila. Asi si ho něčím namazal, ale jeho průnik do mě byl zcela nečekaný a prudký. Slyším se jak křičím bolestí! Ten zmetek mě chytá znovu za vlasy, druhou mě tluče přes stehna a hýždě. Potom znovu do mě silně přiráží. To už naprosto rezignuji. Cloumá se mnou, a divoce do mě znovu a znovu proniká, moje náušnice mi divoce tlučou do tváří, tah za vlasy se stává nesnesitelný. Proboha, už to přece musí přestat! Už musí mít dost! Ten s tou kamerou si ke mně lehá na postel a zabírá detail mého uslzeného obličeje a obnažených prsou. Konečně mě ten úchyl nechává, ale okamžitě mě otáčí k sobě. Stoupá si na zem k posteli, a táhne mi moji hlavu za vlasy ke svému ztopořenému nástroji. Má ho špinavý od zbytků ze mě, a i trochu od krve! Ten sviňák chce, abych mu ho vzala do pusy. Tak to teda nikdy! Z posledních sil se vzpírám. Jediný výsledek mého snažení je série facek dopadajících na můj obličej a prsa. Takovou bolest jsem ještě nikdy nezažila! A takové ponížení! Nezbývá mi nic jiného, než ho uchopit do ruky a nasměrovat si ho k ústům. Pak už si jen v hlavě opakuji, že už to přeci musí někdy přestat! Ten chlap má ale výdrž, a tak jeho vyvrcholení trvá nekonečně dlouho. Ten idiot s kamerou to vše zase točí v detailech. Přichází vyvrcholení, a já dostávám plnou dávku do obličeje a do vlasů.

Chlap mě pouští, a já padám na postel, a chci se utřít do deky. To ať tě ani nenapadne,děvko! Zařve na mě a napřahuje se k ráně. Instinktivně se choulím, a slyším se říkat, ne, prosím, ne. Čekej tady, zařve na mě, budeš mít ještě návštěvu, dodává, a odchází. Ve dveřích se ale potkává s nějakou ženou. Tak je tvoje, říká ji, a poplácá ji po tvářích. Je to dost výrazně zmalovaná žena, s poměrně velkým poprsím, které jí podpírá miniaturní podprsenka. Má na sobě krátkou kolovou sukni. Když přichází k lůžku, vidím kolem jejich prsou dost ošklivé jizvy zamaskované vrstvou krému. Někdo jí dost neodborně udělal plastickou operaci! Stojí přede mnou, a hladí si prsa. Něco mi na ní nesedí. Sjíždí si rukou k rozkroku, a vyhrnuje si sukni, Proboha, ona je jedna z nás! Naklání se nad postel, a pořád si hladí prsa. Musíš se mnou spolupracovat kotě, nebo budeš bita! Musíš poslouchat, a budeš se mít dobře! Podívej se, mě udělali i nové prsa! Tak, teď si k tobě vlezu a budeme se hezky mazlit! Kameraman zase poskakuje kolem nás. Ona mě chytá za vlasy, zvrátí mi hlavu dozadu, a začíná mě vášnivě líbat. Je z ní dost cítit alkohol! Když budu spolupracovat, budu mít volnost? Budu mít šanci k útěku! Nechtěně přistupuji na její hru, už proto, že mi není tak odporná jako ten chlap. Nedokážu říct, jak dlouho to trvalo, ale pro mě to bylo úplně nekonečné!

Potom se otevírají dveře, nakukuje dovnitř Oman, o kterém ani nevím kdy odešel. Tak už jí nech, ta druhá už je úplně hotová. Nesmíme je hned odrovnat! Za Omanem přichází Olga, a odvádí mě do našeho pokoje. Kolena se mi podlamují, tak mě chytá za ruce, a pomáhá mi v chůzi. Tak to bych od ní nečekala! Strká mě do dveří, a pomáhá mi dojít až k posteli. Tady její cit končí. Tak děvky, dejte se dohromady, a trochu se prospěte, ať nám v noci neusnete, houkla na mě, a zabouchla za sebou dveře. Teď začínám vnímat svoje okolí. Vidím Marcelu, jak klečí u záchodové mísy, a zvrací. Chudák, musela si prožít určitě to co já. Obličej měla nateklý od fackování, její vlasy byly slepené, a oči rozmazané od slz. Klekám si vedle ní, chci jí něco říct, chci jí nějak uklidnit. Místo toho mi vytryskl z očí proud slz a nebyl k zastavení. Marcela mě hladí po vlasech. Petro, neplač, nějak se odtud musíme dostat! Obrací se mi všechny vnitřnosti, a když si uvědomím, co jsem prožila, a co jsem měla v ústech, nakloním se nad mísu, a už neovládám bouřící se žaludek…….

Zpět na Pavla

Zpět na autory

Další díly:

6

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář