Jdi na obsah Jdi na menu
 


Byl opravdu úžasný. Lehla jsem si jen tak k němu, trošku se přitulila. Svou ruku mi dal pod hlavu, hladil mě něžně po zádech. Lehce jsem se mu probírala chloupky po hrudi. Pootočil se víc ke mně, dlaní pohladil prso. Dech i těla se zklidňovali po té jízdě. Když jsem uslyšela jeho slova, znovu se mi rozbušilo srdce a zadrhl dech. Je možné, že jsem pro něj takovým magnetem?


            Nadzvedla jsem se, ta ústa byla tak blízko, že jsem neodolala. Přejela jsem mu jazykem po rtech a zajela dovnitř. Líbali jsme se, vychutnávala jsem si jemný a smyslný tanec našich jazyků. Ty se proplétaly, opouštěly se, aby se vzápětí k sobě navrátily. Nebylo kam spěchat. Prvotní vášeň vystřídala oddanost a touha po pomalém, ale dlouhém milování. Chtěla jsem cítit jeho ruce bloudící po těle, jakoby prozkoumávaly každé zákoutí. Toužila jsem po dotecích, po hlazení a laskání. Toužila jsem po mazlení s jeho tělem. Rukou jsem mu zajela do vlasů a odtud pomalu přejížděla přes krk a ramena. Jemnými doteky jsem, přes polštářky na prstech, vnímala mužské tělo vedle sebe. Jak dýchá, jak se zachvívá, jak mu srdce tepe. Ležel se zavřenýma očima a já jej mohla pozorovat.

            Všechny jeho reakce se zobrazovaly v obličeji. Jemný záchvěv víček, když jsem přejížděla po spáncích a kroužila po obličeji. Klidný dech, když jsem jela pomalu po jeho krku a ramenou. Hluboký nádech, když jsem projela po hrudi. Zachvění rtů, následované trhaným dechem, když mé prsty zabloudily k podbřišku a něžně jej pohladily.

            Vracela jsem se po jeho těle opět nahoru a hledala místečka, kterých se mé prsty ještě nedotkly. Poznávala jsem jeho reakce na své doteky. Zastavila jsem se u bradavek. Něžně po nich zakroužila. Věděl, že se dívám, cítil můj dech. Po tváři se mu rozlil malý úsměv, který se změnil do šibalského pousmání.

            „Co je?“ polohlasně jsem se zeptala, „na co myslíš?“  Když stále se stejným výrazem zavrtěl hlavou, sklonila jsem se a opět jej pomalým tancem jazyka sváděla.

                                                                        —

            Byly to krásné pocity, ležet vedle téhle nádherné ženy. Oba jsme oddechovali po té strhující jízdě. Prostě jsem se nemohl udržet a musel se na ni vrhnout hned za dveřmi. Byla to prostě nepřekonatelná touha.

            Teď jsem si vedle ní vychutnával její něžné doteky, kterými zahrnovala moje tělo. Zavřel jsem oči a plně jsem se tomu poddal. Nebylo snad místečko, kterého by se nedotkla. Věděl jsem, že si mě prohlíží. No věděl? Prostě jsem to cítil, tak jako její prsty, které mi přejížděly po pokožce. Musel jsem se usmát, když jsem dostal nápad, že jí ty něžné doteky vrátím.

            „Co je?“ zeptala se mě, „na co myslíš?“ jen jsem zavrtěl hlavou a ona dál pokračovala ve svých dotecích. Cítil jsem její jazyk a horký dech na svém těle. Ještě chvilku jsem ji nechal a vychutnával si ty nádherné doteky na pokožce, která byla jakási citlivá po tom předcházejícím zážitku.

            Cítil jsem, jak se blíží doteky opět k podbřišku. Otevřel jsem oči a chytil její hlavu. Přitáhl si ji blíž a rty se přitiskl k jejím. Něžně jsem jazykem pronikl do pusy. Zavřela oči a já ji položil na žíněnku. Stále jsem ji líbal a mé ruce jemně klouzaly po jejím těle. Po krku jsem klouzal polibky k prsům. Něžně jsem si jich dotýkal a jazykem kroužil kolem bradavek.

            Všiml jsem si, že zase zavřela oči a tak jako já vychutnávala každý dotek. Nikam jsem nepospíchal. Nebylo třeba, času jsme měli dost. Klouzal jsem rty po těle níž. Viděl jsem, jak se jí bříško nadzvedává a jak zhluboka oddechuje. Možná čekala, že zajedu polibky víc do rozkroku, ale já se mu úplně vyhnul. Líbal jsem její boky a prsty sjížděl po stehnech, kam následovaly i mé polibky. Jemně jsem hladil její stehna a dál klouzal polibky stále níž. Hladil jsem lýtka a polibky už jsem byl na nártu. Jazykem jsem obkroužil palec u nohy. Celou nohu jsem zvedl a palec si vzal do pusy. Jazykem jsem ho laskal stejně jako ostatní prsty a u toho jsem stále hladil celou nohu.

            Po chvilce jsem se polibky začal vracet zase výš. Nebyl snad kousíček pokožky, které bych se nedotkl prsty, rty nebo jazykem. Po krku jsem dojel k jejímu uchu a pošeptal.

            „Líbí se ti to, lásko?“

                                                                        —

            Zastavil mě dřív, než jsem chtěla. Ještě jsem nedokončila svou pouť po celém jeho těle, když mě chytil a přitáhl zpět. Něžnými polibky, jemnými doteky rtů a prstů po těle, ve mně vyvolával nepředstavitelnou touhu. Když se dostal až k nártu a prstům u nohou, věděla jsem, že dnešní večer neskončí jen tak rychle. Rozehrál stejnou hru a v tuto chvíli už nebylo cesty zpět.

            Opět stoupal nahoru, pod jeho doteky jsem tála jako kusy ledu na jarním slunci. Doputoval až k mému uchu a zašeptal:

            „Líbí se ti to, lásko?“
            Nemohla jsem ze sebe v ten okamžik vydat jediný hlásek, jediné slovo. Ztěžka jsem otevřela oči, jazykem olízla vysušené rty. Chtěla jsem odpovědět, ráda bych mu řekla,……ale nešlo to. Srdce mi bušilo v šíleném tempu a hlas selhával.

             „Ano…,“ téměř bezhlasně jsem ze sebe dostala mezi jednotlivými výdechy, „ano, moc…“ Opět mě dostal do stavu, kdy jsem nemohla normálně myslet. Jedinou myšlenkou, proudící mi hlavou, jedinou myšlenkou, která zcela ovládla mysl, byl on, Michal.

            Dívala jsem se mu do očí, zrcadlila se tam stejná touha, jakou jsem pociťovala i já. Přitáhla jsem si jej blíž, lehl si na mě. Cítila jsem, jak jeho ocas znovu dorůstá, jak se tlačí do klína, jak se co nevidět začne dožadovat útěchy.

            „Lásko, co by jsi chtěla?“ Najednou mi zašeptal. Nepřemýšlela jsem nad odpovědí. Byla jen jediná věc, kterou jsem v tu chvíli chtěla víc, než cokoli jiného.

            „Tebe, chci tě cítit uvnitř,…chci se s tebou milovat,…pomalu,…dokud …to bude možné.“

                                                            —

            „Já taky, lásko. Budeme si to společně užívat pomalinku. Chci si tě pořádně vychutnat a užít si každou chvilinku v tobě,“ říkal jsem jí vzrušeně. Nadzvedl jsem na rukou a ona sama si navedla již znovu tvrdý ocas do toužící mušličky. Na žaludu jsem ucítil horkost jejího klína a pomalinku jsem ho zatlačil dovnitř. Držel jsem se na rukou a díval se jí do očí. Touha z nich přímo sálala. Pomalinku jsem pronikal do horké mušličky, až po samý kořen a zase klouzal ven až na krajíček. A zase znovu dovnitř, kde jsem na chvilku zůstal.

           Rty jsem se přiblížil k jejím a jazykem pronikl do pusy. Naše jazyky si spolu něžně hrály. Vzájemně se proplétaly a zkoumaly ústa toho druhého. Znovu jsem pomalinku začal pohybovat boky. Tímto tempem jsem hluboko pronikal do horké lasturky a zase z ní vyjížděl až na samý krajíček. Naše vzrušení stoupalo a dech se zrychloval.

           Po chvíli pomalého přirážení mě začaly bolet ruky. Lehl jsem si na bok vedle ní. Pomohl jsem jí, aby se otočila zády ke mně. Nadzvedl jsem jí nohu a ona si sama navedla tvrdý ocas do jeskyňky. Lehce jsem přirazil a znovu pomalým tempem zajížděl do krásně mokré lasturky. Sama si přehodila zvednutou nohu přes mou a já tak spokojeně mohl laskat bradavky. Hrál jsem si s nimi a mačkal celá prsa.

           Vydrželi jsme si vychutnávat jeden druhého takhle hodně dlouho. Stále jsem udržoval stejné tempo, jen náš dech se zrychloval. Občas se na mě otočila a dali jsme si dlouhý polibek. Nechala mě, abych tempo udržoval jen já a sama jen pevně držela. Sem tam si rukou sjela do rozkroku a podráždila si poštěváček.

            „Už to takhle nevydržím!“ řekl jsem po dlouhé chvíli.

            „Já už taky ne! Zrychli, prosím!“ Chytil jsem ji volnou rukou za bok a začal jsem rychle přirážet. Pronikal jsem rychle a hluboko do mokré mušličky. Za mlaskavých zvuků jsme se oba blížili k vrcholu. Vzdychání se měnilo ve stále hlasitější a rychlejší. Lenka už mi sama vycházela vstříc a moje přírazy byly snad ještě hlubší. Naposledy jsem přirazil a nechal ho zasunutý v jeskyňce. Celý jsem se chvěl a plnil mušličku semenem přesně v okamžiku, kdy se začala stahovat ve vrcholných křečích. Nechal jsem všechno doznít a pomalinku jsem ho vytáhl. Zůstal jsem u ní a držel ji v náručí. I přes horkost našich těl, se po chvíli otřásla.

            „Tobě je pěkná zima,“ konstatoval jsem, když jsem si všiml, jak se rozklepala chladem.

            „No. Nějak mě to rozklepalo,“ usmála se na mě a zvedla se ze žíněnky. „Stejně už budu muset jít!“

           Chtěl jsem se zeptat kam, ale pak jsem si svou otázku raději rozmyslel, abych se náhodou nedozvěděl něco, co nechci slyšet a nezkazilo mi to tak krásný podvečer. Však na takové otázky budu mít ještě příležitost se zeptat.

                                                            —

           Zažívala jsem s ním snad ten nejúžasnější pocit v životě. Bylo to, jako by mi dával vše co má. Tento pomalý způsob milování prodlužoval naše vyvrcholení, nebyl to jen takový sex na pár hodin. Dovedl mě k nádhernému orgasmu, dnes už podruhé. Teprve, když se má pochvička uklidňovala, vyklouzl ze mě, ale stále mě pevně držel v náručí. Bylo mi u něj překrásně.

           Po chvíli se však mé tělo roztřáslo. Má mysl zase začala fungovat, tak jako vždy. Michal si pomyslel, že je mi zima a já, já ho při tom nechala. Vstala jsem, s tím, že stejně už budu muset jít. Díval se nějak smutně, jakoby se na něco chtěl zeptat, ale neudělal to.

           Oba jsme se oblékli, zhasla jsem za námi, pozavírala dveře. Michal čekal venku, než jsem nastavila alarm a uzamkla hlavní vchod. Otočila jsem se a zahleděla do tmy. Znovu mě přepadl ten stejný pocit, opakující se večer co večer. Někdo tam je, někdo, kdo mě neustále pozoruje.

           Michal se na mě díval, nevím jestli si všiml i mého výrazu, ale přistoupil ke mně, chytil za ruku a přitáhl k sobě. Zvedla jsem k němu oči, sklonil se a políbil mě.

            „Mám tu auto, odvezu Tě domů.“zašeptal mi do úst.

            „Ne, to nemusíš, půjdu pěšky.“ Odtáhla jsem se, ale uvnitř chtěla být s ním.

            „Nenechám Tě jít domů samotnou, pojď! Po cestě mi řekneš, kudy mám jet!“ Vedl mě za ruku k autu a odmítal jakékoli námitky. Vlastně jsem byla ráda, že nemusím projít tou tmou.  

           Nejeli jsme nijak dlouho, za chvíli už zastavoval na parkovišti, před osvětleným domem. Otočila jsem se k němu.

             „Děkuji ti,…za dnešní večer, i za tu cestu domů…“ Políbila jsem ho a chystala se vystoupit.

             „Půjdu s tebou…,“ 

             „Ne prosím, nechme to prozatím ještě takhle,…“ nenechala jsem ho domluvit. „Uvidíme se po víkendu, v pondělí, zase kolem půl šesté.“ Vystoupila jsem a ještě se otočila. Pousmála jsem se na něj a než zabouchla dveře auta, poslala mu malý polibek vzduchem. Pak už jsem odběhla ke vchodu a sotva za mnou zaklaply dveře, slyšela jsem zvuk vrnícího motoru, odjel…

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář